7CIllT , [url=http://irepgqowaqsa.com/]irepgqowaqsa[/url], [link=http://znoaznwolkde.com/]znoaznwolkde[/link], http://vdivgabtvvne.com/

c27JVN kheerpoeonuq

That's way more cvleer than I was expecting. Thanks!

bol som tam uz viackarat a neusatle sa tam vracam, super vzduch stoji to zato. Mam rad tatry, naposledy aj skvele ubytovanie www.naj-ubytovanie.sk

khejKk , [url=http://oslvbksiyyqd.com/]oslvbksiyyqd[/url], [link=http://ncqxhzfthbqx.com/]ncqxhzfthbqx[/link], http://xibvalxczrjn.com/

I7MJYO gdnlcpyetjpn

jzNenT , [url=http://mexzpsbeikby.com/]mexzpsbeikby[/url], [link=http://gktjdwerjudw.com/]gktjdwerjudw[/link], http://jrretfoxzdcd.com/

9ausB5 lknfupomthru

Mirek hovored:Ahoj Luboši, ten Jaeger, zde1 se mi, dost kece1.Pokud jde o tu ze1kladned ote1zku: jde o rozdělened mezi ateismem a aiomstgcisnem, o ktere9m psal třeba Radim Bělohrad. Je dost proble9m dokazovat, že něco nened např. když mi někdo bude tvrdit, že kromě přirozenfdch předčin způsobujed růst rostlin i neviditelned trpasledci, tak je na něm, aby doke1zal, že ti trpasledci existujed, ne na mě, abych jejich existenci vyvre1til. Ředkat tedy agnostik tomu, kdo nevided že1dne9 argumenty pro existenci Boha a ze1roveň ale ani neme1 JISTc9 důvody pro jeho NEEXISTENCI je zave1dějedced mělo by se tomu ředkat spedš slabfd ateismus, nebo nějak podobně (koukni na toho Bělohrada, je to na brněnske9m Profilu).Řekl bych, že racione1lned ateista je ten, kdo nevided že1dne9 rozumove9 indicie pro božed existenci uvnitř těchto racione1lnedch ateistů lze pak vyčlenit ty, kdo se domnedvajed, že mohou nějakfd konkre9tnějšed osobned pojem Boha vyvre1tit absolutně, logicky, či metafyzicky. A ředkat jim třeba silned ateiste9.No, a jestli je racione1lned ateista prostě ateista, ještě ze1ležed na tom, zda v Božed existenci vůbec nevěřed ani nedoufe1. Jestli věřed, je to fideista. Jestli doufe1, furt to nened ateista. Agnostik by se mělo ředkat jen tomu, že je přesvědčen, že lze doke1zat (vlastně meta-noeticky), že Boha nelze racione1lně doke1zat ani vyvre1tit, a kterfd navedc v boha nevěřed ani v něj nedoufe1.[] Reply:Oktf3ber 11th, 2011 at 17:25Mirek,mf4j postoj je takfd, že ak ti niekto tvrded, že rast rastledn spf4sobujfa aj neviditeľned trpasledci, tak by si mu mal prirodzene veriť, až dokiaľ neme1š evidenciu o pochybnosti. (Princedp kredulity) Celkove teda aj rozumnfd ateista aj rozumnfd teista musia mať df4vody pre svoj postoj. Jedni prečo odmietajfa Božie jestvovanie a ted druhed, prečo tvrdia, že Boh jestvuje. Vfdchodiskovfd postoj nie je, že ty tvrdedš čosi viac, tak doke1ž .- Navyše, argumentov je tu veľke9 množstvo už od ste1ročed. Takže rozumnfd ateista by mal uke1zať, že sfa všetky zle9 skf4r, ako uvered ateizmu.- Slabfd agnostik, je ten, čo prirodzene nevie, či vieme, že Boh je alebo nie. Silnfd agnostik je ten, kto me1 rozumne zdf4vodnene9, že nemožno vedieť, či Boh je alebo nie.- Neviem, či je vhodne9 nazfdvať niekoho racione1lnym ateistom a ze1roveň fideistom. Neviem, či toto nezave1dza. Slovo fideista hovored všetko (veriaci agnostik slabfd alebo silnfd). Ten, kto vered, že argumenty dokazujfa nejestvovanie Boha a pritom vered, že Boh je, to nie je autentickfd človek, ale troska . Alebo skutočnfd veriaci ?? S dfafanedm je to obdobne rozumom byť presvedčenfd, že Boh nie je doke1zateľnfd, ale pritom dfafať, že Boh je take1 viera a dfafanie nie je rozumne9, ne1dej sa nezaklade1 na rozume.He1dam by sa takfd postoj mohol zakladať na ne1boženskej skfasenosti. Niekto rozumom dokazuje, že Boha niet a pritom me1 ne1boženskfa skfasenosť (to znamene1, že Boh je), tak me1 proble9m.Ale mysledm, že take1 skfasenosť hneď spochybned všetky jeho argumenty a on ich opfašťa a ste1va sa agnostikom. Skfasenosť je viac, ako argument.- Ale myšlienka, čo si napedsal je dobre1 []Mirek Reply:Oktf3ber 12th, 2011 at 10:56Jestli ale ten princip kredulity plated až do te9to medry, pak je podle mě nesmyslnfd. Ne v tom smyslu, že bys tomu druhe9mu nevěřil, že me1 nějakou zkušenost těch trpasledků tu určitě me1, to mu věřit můžeš, že tě ze1měrně neobelhe1ve1, v tom bych ten princip kredulity připustil ale určitě nebudeš věřit tomu, že ti trpasledci opravdu existujed. Řekněme, že je připustedš, že bychom ten princip kredulity mohli vidět jako připuštěned čehokoliv třeba i smyslu věty, kterou složedš ze slov ne1hodně vygenerovanfdch počedtačem nebo vyte1hnutedm naslepo z většedho počtu ne1hodně vystředhanfdch slov v klobouku. (Protože vždy můžeš připouštět, že to nened jen ne1hoda.)Ale jinak me1š samozřejmě prvdu: racione1lned ateista si mused myslet, že přirozene9 důvody stačed k vysvětlened světa, racione1lned teista si mused myslet, že nestačed ještě je asi důležite9 ředct, že mezi těmi postoji je mezera, někdo si může myslet, že přirozene9 důvody nestačed, ale Bohem svět rovněž vysvětlit nelze (neteisticke1 ne1boženstved apod.).Ad fideisti: Me1š pravdu, že většina fideistů je racione1lně agnostiky, tj. že si mysled, že neexistujed racione1lned důvody vyvracejedced existenci Boha. Mysledm ale, že ne nevfdznamne1 menšina mysticky založenfdch fideistů si opravdu mysled, že racione1lně je Bůh vyvre1cen, ale že přesto existuje (tj. zaste1vajed Tertulie1novo věředm, protože (či přestože) je to absurdned ). Tj. že racione1lned argumenty jsou slabe9 samy o sobě, že nejsou relevantned. Dokonce bych řekl, že takovfd fideista může ze1měrně hledat rozumove9 argumenty proti existenci Boha, aby doke1zal, že na te9 (pro něj vlastně nepodstatne9) rozumove9 farovni, kterou jined považujed za podstatnou, je Bůh vyloučen, a např. křesťanske9 metafyzika se proto mfdled a je nutne9 ji odhodit, že zakrfdve1 skutečnost. Tj. chtějed uke1zat hranice rozumu. Určitě tedmto způsobem postupujed třeba nemetafyzicke9 směry v křesťanske9 teologii, např. kantovsky či fenomenologicky orientovane9 obvykle ale argumentujed pouze pro neexistenci rozumovfdch důvodů proti Božed existenci, ne pro existenci důvodů proti ned, takže jsou vlastně racione1lned agnostici.[] Reply:Oktf3ber 14th, 2011 at 9:27Mirek,som re1d, že nakoniec si prišiel k podobne9mu ze1veru, ako ja.- Samozrejme, sfa veriaci, ktored sa snažia dokazovať paradoxnosť ich viery v Boha, a pre1ve vtedy je fadajne viera spre1vna alebo pravdive1 alebo ozajstne1 , keď je paradoxne1, teda proti norme1lnemu zdrave9mu rozumu.S takfdmto postojom nesfahlasedm, ani sa to v podstate nede1 prijať, lebo aj te1to paradoxnosť nakoniec mused byť nejak zdf4vodnene1 (napredklad odvolanedm sa na transcendentnosť Boha a jeho mysterif3zny charakter), inak by sa to ani nedalo žiť, ani prijať. Išlo by o skutočne9 rozpoltenie človeka, ak by to tak chcel človek žiť dlhodobo a na tom stavať svoju vieru .[]Mirek Dočkal Reply:Oktf3ber 15th, 2011 at 11:43No, je to stare1 tradice, vlastně už od toho Tertulie1na nebo i před nedm.Ale v te9 reakci mi šlo hlavně o proble9m vymezened agnosticismu a ateistu že za agnostiky se dnes často označujed i ti, ktere9 bychom vlastně měli označit za ateisty. Člověk, ktere9ho ty označuješ za slabe9ho agnostika, bych je1 (po vzoru Bělohrada) označil za slabe9ho ateistu, protože pak bychom byli agnostiky i vůči všem třeba počedtačem ne1hodně generovanfdm tvrzenedm, ktere9 zrovna nemůžeme vyvre1tit a to si nemysledm. Navedc ten postoj slabe9ho agnostika je obvykle spojen s nějakou představou, že vedru v boha lze nějakfdm rozumnfdm způsobem vysvětlit (na předrodověne9 rovině, nikoliv na rovině principu sporu, tj. metafyzicke9) ale pre1vě způsobem, kdy se důvod vedry nekryje se zdůvodněnedm pravdivosti vedry, a nened aned indicied pro toto zdůvodněned. Takže většina slabfdch ateistů/agnostiků je v tomto smyslu spedše středně silnfdmi ateisty/agnostiky, protože považujed např. ne1hodne9 tvrzened vylosovane9 ze slov v klobouku za pravděpodobnostně jistějšed na vyššed farovni než vedru v Boha. Protože u ne1hodně poskle1dane9ho vfdroku neexistuje že1dne9 vysvětlened zaste1ve1ned tohoto vfdroku, kdežto u vedry v Boha existuje vysvětlened, ktere9 se nekryje s důvody pro pravdivost obsahu vfdroku. Což tento vfdrok čined o jednu faroveň nepravděpodobnějšed.[] Reply:Oktf3ber 18th, 2011 at 22:28- Zde1 sa mi však nefe9rove9, nazvať človeka, ktorfd sa prvfd kre1t zamysled nad tfdm, či možno existenciu Boha doke1zať, nazvať ateistom. On nevie čo povedať, lebo sa nad tfdm doteraz nezamfdšľal. Možno aj trochu vered v Boha a cedti jeho predtomnosť. (Samozrejme, ak počuje o Bohu prvfd kre1t, tak by mal byť aj fideistom.)- Ak počedtač vygeneruje ne1hodne vetu, tak ani neviem, či vf4bec te1to veta de1va zmysel. Predpoklade1m, že de1va (podľa princedpu kredulity), ale jednoducho neviem, či sa de1 doke1zať, že je pravdive1, aj keď me1m tendenciu veriť, že je pravdive1. Som slabfd agnostik .- hmm Nejak mi tam ten ateizmus neseded.[]Mirek Reply:Oktf3ber 20th, 2011 at 22:18No, je1 jsem vždycky agnosticismus che1pal jako nějakfd racione1lně-volned postoj typu: o pojmu Boha jsem už slyšel a argumenty, ktere9 zne1m, mě nepřesvědčily ani o tom, že by existoval, ani o tom, že by neexistoval . Tomu bychom mohli ředkat slabfd agnosticismus. Silnfd bychom mohli ředkat postoji, kterfd k tomu všemu ještě dode1: a jsem přesvědčen (a vnedme1n toto přesvědčened jako rozumove9, dane9 racione1lnedmi argumenty), že Boha nikdy nikdo (tj. do okamžiku, než zemře, protože pak se to uke1že) nedoke1že ani nevyvre1ted. Samozřejmě pokud nikdy nikdo o Bohu vůbec neslyšel a teď mu teprve někdo předestře tam by asi ze1leželo na jeho reakci. Pokud řekne !vždyť to je ale faplne1 pitomost , tak bychom jej podle mě měli považovat za ateistu i před tedmto okamžikem, ne až po něm. Pokud řekne: Hm, no, to fakt nevedm, jestli něco takove9ho je nebo ne, nepřesvědčujed mě argumenty pro ani proti , tak bych jej označil i před tedmto okamžikem za agnostika.Mirek Dočkal Reply:Oktf3ber 15th, 2011 at 11:55Samozřejmě ale i středned racione1lned ateista může bfdt poře1d věředcedm, a to i racione1lně v tom smyslu, že tam me1 ste1le mezeru, že Boha nevyvre1til principem sporu. A jak jsem psal, podle mě může bfdt věředcedm i racione1lned silnfd ateista, tj. člověk, kterfd se domnedve1, že rozumem je Bůh vyvre1cen protože me1 určitou zkušenost, kterou vnedme1 jako zkušenost Boha, a ze1roveň mu zůste1ve1 rozum, kterfd Boha vyvraced. Samozřejmě se může rozumu vzde1t faplně, ale to lze jen teoreticky, pokud chce na Zemi žedt de1l. Schůdnějšed je pro něj prohle1sit rozum za nižšed formu pravdy, ktere1 ale na vyššed farovni nened pouze převrstvena (jako v tradičned vedře třeba, i te9 pracujedced s metafyzikou), ale vfdrazně proměněna natolik, že některe9 jejed vfdsledky faplně přestanou platit. V tomto předpadě ale nemůže použedvat v obhajobě sve9ho přesvědčened metafyziku to ale nemůže vlastně ani agnostik-fideista. Může se pouze snažit mimorozumově zprostředkovat svou zkušenost, pokusit se vyvolat u druhe9ho člověka zkušenost obdobnou.[] Reply:Oktf3ber 18th, 2011 at 22:34Toto je jedna z možnosted, ako sa veriaci mf4že stať racione1lnym ateistom , ale dlhodobo sa to nede1 takto žiť. Už to, že me1 df4vody pre vieru v Boha ake9si df4ležitejšie, ako sfa tie rozumove9 (ktore9 popierajfa Boha) svedčed o tom, že si ich pomaly uvedomed, zadefinuje, spracuje, a bude mať aj rozumove9 df4vody pre to, čo vered na ze1klade svojich hlbšedch df4vodov (napredklad ne1boženskfd ze1žitok).[]Mirek Reply:Oktf3ber 20th, 2011 at 22:21Teď ti moc nerozumedm. Tvrdedš, že pascalovske9 důvody srdce, o kterfdch rozum nic neved se postupně stanou rozumovfdmi? Podle mě se to děje u docela male9ho počtu lided a mnohem vedce jich dlouhodobě žije a věřed bez těchto důvodů. A o svfdch ne1boženskfdch ze1žitcedch samozřejmě může vědět, že racione1lně to pro jeho vedru že1dne9 důvody nejsou, vždy je lze vysvětlit psychologicky a jako iluzi, ale jeho prostě vnitřně přesvědčujed.Mirek Reply:Oktf3ber 16th, 2011 at 9:13Když o tom tak přemfdšledm, můžu to ještě zjednodušit: odlišuju prostě skutečnost, zda člověk věřed v existenci Boha nebo ne, od jeho postoje k rozumove9 dokazatelnosti Boha. A stav, kdy nevěřed a ze1roveň neved o že1dnfdch důvodech pro existenci Boha, je podle mě chybne9 nazfdvat aiomstgcisnem, ale slabfdm ateismem. Silnějšed ateismus bude ten, kdy me1 danfd člověk racione1lned představu (racione1lned ale v předrodovědne9m smyslu plauzibilnedho vysvětlened, ne vce smyslu metafyzicke9m jako jedine9ho vysvětlened, vyvracejedcedho i všechny potencie1lned kon kurenčned vysvětlened!), jak je svět bez Boha vysvětlitelnfd. Ještě silnějšed bude ateismus, kterfd ze1roveň bude medt představu o důvodech, proč existuje vedra, aniž by tyto důvody nějak svědčily pro pravdivost existence předmětu vedry. Ještě silnějšed ateismus RACIONc1LNcd bude ten, kterfd racione1lně vyloučed existenci Boha na ze1kladě vnitřned spornosti toho pojmu apod., tedy vlastně metafyzicky (přičemž do metafyziky v tomto předpadě počedte1m i analyticko-logicke9 operace, pokud jsou postaveny na principu sporu). No, a pak naste1vajed dalšed stupně, dane9 už ale ne čistě rozumově, ale postojem. Tj. bude hre1t roli, zda člověk přes vše uvedene9 poře1d v Boha věřed (fideismus, slabfd u racione1lnedho agnosticismu a silnfd u racione1lnedho ateismu), nevěřed v něho a ze1roveň ani nevěřed plně v jeho neexistenci (postojovfd agnosticismus) nebo jeho existenci popedre1 (postojovfd ateismus). V tomto smyslu je postojovfd ateismus samozřejmě slučitelnfd faplně s jakfdmkoliv racione1lnedm postojem, třeba i s racione1lnedm souhlasem s racione1lnedm důkazem Boha zde se ale bude vyskytovat zřejmě v praxi velm i vfdjimečně. Velmi častfd je ale postojovfd ateismus plynouced z nemetafyzicke9ho racione1lnedho, takže vlastně pravděpodobnostnedho, ateismu. Tj. z racione1lnedho postoje, kterfd jsem popsal vfdše že pro zavedened pojmu Boha nejsou důvody, že ten pojem nevysvětluje svět kolem sebe o nic le9pe, než když se bez toho pojmu obejdeme. (Takže vlastně nemused tento postoj ani předpokle1dat přijedme1ned nějake9ho racione1lnedho ateisticke9ho popisu světa faplně stačed, když je danfd člověk racione1lně přesvědčen o tom, že zavedened pojmu Boha neřešed že1dne9 proble9my ateisticke9ho popisu, i kdyby je ten ateistickfd popis měl).V popisech agnosticimu videdm jako problematickou pre1vě tu nivelizaci pravděpodobnosti, kloněned se k (v nějake9m rozdělened postojů k existenci Boha jsem dokonce viděl rozdělened na agnostiky klonedced se k existenci , a k neexistenci ). Aby se to popsalo dobře, musela by se ta pravděpodobnost popsat jako farovňove1, tj. ne jako 51% kontra 49% , ale jako je o faroveň pravděpodobnějšed, že .[] Reply:Oktf3ber 18th, 2011 at 22:52Toto je ne1ročne9 sledovať.- Mysledm, že tu kdesi vypadla možnosť silne9ho agnostika, kedy človek doke1zal, že nemožno dokazovať ani e1no ani nie .- Neviem, či by nebolo lepšie odhliadnuť od toho, čo človek vered , ale integrovať vieru do celku poznania. Poznanie je zdf4vodnene1 viera, a čo pozne1m to veredm, a čo veredm, to zatiaľ nebolo vyvre1tene9 ako nepravdive9.- Neviem, či sa zme4tok nevne1ša aj v tom, že použedvaš slovo viera v ne1boženskom zmysle, ako ne1boženskfa vieru Tu je potom potrebne9 zobrať do favahy rozdiel medzi ne1boženskou vierou (df4vera, rozhodnutie, prijatie osoby) a obyčajnou vierou, že Boh je (ako aj že Zem sa točed). Je ateistom ten, kto prirodzene vered, že Boh je (tak, ako že Zem sa točed), ale neurobil krok k tomu, aby sa rozhodol df4verovať zjavene9mu Bohu Otcovi? (V istom zmysle by mohol byť, lebo v skutočnosti ešte neuveril .) Mf4že byť ateistom ten, kto sa rozhodol pre Boha, ale pritom prirodzene nevered (me1 rozumnfd df4vod proti), že existuje? Nie. Ateistom je ten, kto prirodzene nevered, že Boh je, a tfdm pe1dom aj ne1božensky nevered v Boha, pretože te1to ne1boženske1 viera predpoklade1 prirodzenfa vieru, že Boh je.Neviem, čo som to teraz ja neskomplikoval.[]Mirek Reply:Oktf3ber 20th, 2011 at 22:36Možne1 jsem silne9ho agnostika zapfaomněl zmednit.Integrovat vedru do celku pozne1ned no, řekl bych, že spedš pozne1ned integrujeme do celku sve9 vedry, naše vedry určujed, na co vůbec zaměředme svou pozne1vaced pozornost, apod. I kdyyž to asi opravdu může platit oběma směry. Pozne1ned v předrodovědne9m smyslu je dočasně nejlepšed teorie + empirie, metafyzicke9 pozne1ned je jistota na racione1lned farovni. Pozne1ned ve smyslu jistoty je vedra v něco + přesvědčened o racione1lned platnosti tohoto něčeho (teď ale přemfdšledm, zda tam stačed pozne1ned předrodovědne9 nebo mujsed bfdt metafyzicke9. Dředv bych asi trval na druhe9m, teď bych připustil i to prvned) + objektivned platnost tohoto něčeho.Mezi vedrou obecně a ne1boženskou(nebo specificky křesťanskou) vedrou je fakt rozdedl, to me1š pravdu. Norme1lně je vedra nižši stupeň subjektivned jistoty. V křesťanske9 metafyzice je ale vedra vlastně způsob jiste9ho pozne1ned: ty můžeš rozumem dospět k identifikaci nějake9 autority jako jiste9 a pak ji prostě poslechneš. Je to spedš takove9 nepředme9 pozne1ned, prodloužened pozne1ned za přirozene9 hranice. Je to dost podobne9 (tou strukturou), jako kdybys doke1zal zkonstruovat nějakfd počedtat a naprosto jistě bys rozumově věděl, že se nemůže ve svfdch vfdsledcedch mfdlit ale ty vfdsledky bys už nebyl schopen racione1lně poměřovat, dojedt k nim jinak, protože bys na to neměl kapacitu prostě bys jim věřil, ale s jistotou, že se ten počedtač neplete.Podle mě ten, kdo přirozeně věřed, že Bůh je, nened ateista. ten, kto sa rozhodol pre Boha, ale pritom prirodzene nevered (me1 rozumnfd df4vod proti), že existuje tomu moc nerozumedm. Pokud se rozhodl pro Boha, ale me1 racione1lned důvod proti jeho existenci, tak buď (přesto) věřed, nebo nevěřed, že Bůh existuje. Pokud věřed, nened ateista. Pokud nevěřed, ateista je, i když zvle1štnedho typu v metaetice se tomu mysledm ředke1 fikcionalismus, ale je to dost zvle1štned pozice, protože placebo efekt obvykle funguje jen tehdy, pokud jej za placebo efekt nepovažuješ.Dominik Reply:Oktf3ber 14th, 2011 at 11:00Ľuboš, ja neviem, či je nejako obzvle1št nutne9 dokazovať, že (alebo či) je viera v Boha paradoxne1. To podľa mňa nikto takto prvople1novo nechce, pokiaľ len nie je masochista. Obraz Boha v porovnaned s realitou ale bohužiaľ paradoxnfd je. Netfdka sa len akfdchsi racione1lnych alebo logickfdch nekonzistencied, to by ma až tak netre1pilo. Ze1važnejšia je paradoxnosť na etickej a emocione1lnej farovni. Podľa mňa ani nejde tak o to, či s niečim sfahlasedš, niečo predjmeš alebo odmietneš. Paradoxnosť na tfdch hlbšedch farovniach jednoducho pf4sobed, či si to pripfašťame alebo nie. Nede1 sa zniesť zo sveta jednore1zovfdm vedomfdm rozhodnutedm. To, že sa odvole1m na transcendentnosť Boha a jeho mysterif3zny charakter, je sedce pekne9 ale vysvetľuj to eticke9mu cedteniu; to si nerobed žiadnu hlavu z nejakfdch logickfdch argumentov. De1 sa z toho vyjsť tak, že popriem cedtenie (to je ale nebezpečne1 časovane1 bomba) alebo do istej miery obetujem rozum a jednoducho sa odmietnem spornfdmi vecami zapodievať. V takom predpade ale hrozed, že moja viera postupne skĺzne do bane1lnosti a čiernobieleho videnia veced, ktore9 mf4že byť o to horšie, že nevyche1dza z reality bežne9ho života ale uviazne v transcendetne odtrhnutom od života. Banalita bežne9ho či mierne ateisticke9ho postoja nie je až tak nebezpečne1 lebo ste1le stojed pri zemi a me1 sa o čo oprieť.Tretia, najťažšia, možnosť je pomenovať a čeliť pardoxom priamo. Tu ale vskutku hrozed rozpoltenie, ktore9 spomednaš. Preto sa mi zde1 zdravšie' paradoxnosť projektovať na Boha a nie na človeka to je aj logicky konzistentnejšie, veď slabe9 hlinene9 ne1doby sfa jeho vlastnfdm stvorenedm. Cirkev sa však desed toto uznať lebo spre1vne tušed, že by došlo k škande1lu v metafyzike. Ale predbeh Jf3ba, nepochopiteľne1 zhovievavosť voči satanovi, či krivopredsažnedctvo voči De1vidovi v Žalme 89 vykresľuje obraz Boha, ktorfd hlboko zraňuje moderne9 eticke9 cedtenie. Iste, toto je všetko je len ľudskfd pohľad a s najve4čšou pravdepodobnosťou neadekve1tny ale infd, žiaľ, neme1me. Hľadať namiesto toho neho Božskfd je iste vfdzva, ale re1d by som vedel, koľko ľuded by to v zdraved uste1lo. Iste1 povrchnosť či nedf4slednosť v tfdchto veciach, najme4 čo sa tfdka logickfdch konzekvencied, sa mi zde1 preto nevyhnutne1. Je iste nutne9 zostať na zemi, paradoxami sa netre1piť a zamerať sa na dobrotivfd aspekt Boha, čo je vlastne aj v zhode s intuedciou viery ako Boha v konečnom df4sledku vnedmame. Tfdm sa sedce paradoxov nezbavedme ale de1 sa aspoň zedskať čas pre ďalšed pozvoľnfd vfdvoj.[] Reply:Oktf3ber 18th, 2011 at 13:40Dominik,mysledm, že keď zavedieš do tohto uvažovania vfdvoj, tak by mali paradoxy vypadnfať. Vo viacerfdch etickfdch veciach a opisoch Boha sme ako ľudsktvo pokročili, takže staršie predbehy a postoje mf4žu znieť dnes paradoxne. Ale aj vieme, akfdmi etapami prešlo ľudske9 zmfdšľanie, tak nakoniec to nie je až tak paradoxne9, ale celkom prirodzene9 aj tie opisy Božieho jednania, ktore9 opisuješ.- Podobne aj niektore9 kresťanske9 požiadavky mf4žu znieť paradoxne (rozum proti citom), ale človek sa mused vyvedjať plynule a nečake1 sa od neho, že bude rozhodovať a cedtiť tak, ako sa mu ten idee1l de1va. Každfd me1 svoj vfdvoj, ktorfd nejde cez paradoxy, ale mf4že edsť cez skoky, napredklad konverziu alebo hlbšed ze1žitok Boha, a to mu mf4že naraz upraviť citovfd život a jeho vzťah k niektorfdm pravde1m viery.- More1lne a eticky sa nežiada od nikoho, aby sa spre1val divne , paradoxe1lne. Ale aby bol otvorenfd rastu. Aspoň ja tak che1pem kresťasnkfa etiku.[]Dominik Reply:Oktf3ber 20th, 2011 at 11:57Ľuboš, keď uvažujeme o vfdvoji, tak možno naozaj mf4žu nejake9 paradoxy vypadnfať. Ale existujfaci vfdvoj tie paradoxy skf4r vyostruje; pomenoval si to celkom presne ako ľudstvo (sme) pokročili, takže staršie predbehy a postoje mf4žu znieť dnes paradoxne. Neviem, čo me1š na mysli tfdm prirodzenfdm v opisoch Božieho jednania, ktore9 opisujem. Ja tam z ľudske9ho pohľadu videdm len paradoxy, ktore9 tam boli vždy, len teraz už neme1me strach ich pomenovať.S druhfdm bodom sfahlasedm. Neviem ale, či more1lka a etika sa v inštitucionalizovanom kresťanstve che1pu ako niečo vo vfdvoji'. Skf4r si mysledm, že nie. Iba ak by si mal na mysli ve4čšiu benevolentnosť voči Božej more1lke' a tento dvojitfd meter na more1lku nazval otvorenedm sa rastu. V každom predpade je ten dvojitfd meter zrejme nutnfd lebo zodpovede1 realite; v tomto celkom che1pem cirkevne9 učenie. Cirkev by za to na ople1tku mohla lepšie che1pať, že eticke9 cedtenie sa nede1 len tak ľahko preargumentovať neosobnfdmi logickfdmi favahami. Niekedy sa naozaj ťažko uvered v nekonečnfa Božiu dobrotivosť, pokiaľ sa len človek už nepremenil na vychladnutfd kameň.[]